zbyněk baladrán cv

Kognitivní mapy

kognitivní mapy, hunt&kastner artworks, prague, 2009

Ve video instalaci Asambláže proti esencím (HD video projekce a deset papírových archů) se na deset polí rozdělené projekční ploše promítají jednotlivé obrazy na bílé archy papíru – je dynamickou mapou a projekčním modelem zároveň. Jednotlivé osy mapy se protínají v časových smyčkách a v stále nových konstelacích, aby vytvořily dynamický obraz, ve vlastním smyslu kosmologický model. Některé jeho obrazy nemají žádnou souvislost a jsou na sobě jakoby nezávislé, některé mají svou vlastní časovou posloupnost a některé se spojují do větších celků, tvořících prostorové a časové osy. Výsledkem je asambláž zobrazení a map různých měřítek, které jako celek v každém okamžiku mění svoji povahu a výpověď. Identita asambláže v různých úrovních a měřítkách je založena na singularitách jejích procesů. V tvorbě Hranice autonomie (osm sluchátek a HD video projekce) sto dvacetosm bodů tvoří vnitřek kontury těla, které se postupně pomocí tužky a pravítka spojují s centrálním bodem, který na straně před projekčním plátnem ústí do osmi sluchátek. Výchozím bodem pro audiovizuální instalaci je úvaha o možnosti najít reprezentativní model, popisující subjektivní vnímání jednotlivců a společností jako celku. Diagram je úplný v momentě, kdy se divák pomocí sluchátek spojí s promítanou kresbou. Gesto spojování jednotlivých bodů v kontuře těla s centrálním pomezním bodem, s hranicí mezi viděným a slyšeným, se naplňuje v divákově mysli. Text čtený do sluchátek je vybrán z klasické knihy Karla W. Deutsche Nervy vlády o politickém rozhodování a technologii moci, jakési příručce dokonalého vládnutí.

Asambláže proti esencím

videoinstalace, 10 sloupků papíru A3, HDV

Ve video instalaci Asambláže proti esencím (HD video projekce a deset papírových archů) se na deset polí rozdělené projekční ploše promítají jednotlivé obrazy na bílé archy papíru – je dynamickou mapou a projekčním modelem zároveň. Jednotlivé osy mapy se protínají v časových smyčkách a v stále nových konstelacích, aby vytvořily dynamický obraz, ve vlastním smyslu kosmologický model. Některé jeho obrazy nemají žádnou souvislost a jsou na sobě jakoby nezávislé, některé mají svou vlastní časovou posloupnost a některé se spojují do větších celků, tvořících prostorové a časové osy. Výsledkem je asambláž zobrazení a map různých měřítek, které jako celek v každém okamžiku mění svoji povahu a výpověď. Identita asambláže v různých úrovních a měřítkách je založena na singularitách jejích procesů.