zbyněk baladrán cv

Jevonsův paradox
série tisků (I.-V.) 50x50cm, 51x42cm, 50x67cm, 51x69cm, 50x67cm, 2020

Impéria jsou sebestředně sebevědomá a mají tendenci o sobě tvrdit, že jsou věčná. Některá trvají skutečně až několik stovek let. Jejich trvání je podporováno symbolickou reprezentací vytvořenou k tomu účelu založenými institucemi nebo jen způsobem pojmenování věcí okolo. Celosvětově uznávaným standardem pro stupnici barevných odstínů, který se používá především v průmyslové výrobě nátěrových hmot, je původně německý systém, ustanovený téměř před sto lety Říšským úřadem pro dodací podmínky (Reichs-Ausschuss für Lieferbedingungen). Pod enigmatickou zkratkou RAL se skrývá odkaz na tento říšský úřad, který, ačkoliv jeho působnost byla pouze ve výmarské republice, zachovával ve svém názvu resentiment po imperiálních ambicích bývalého císařství. Dnes se, díky síle poválečného německého průmyslu, stal standardem celosvětovým.
Bez efektivního zpracování fosilních zdrojů by nešlo extrahovat vždy přesně stejný odstín barvy. Svrchovanost se projevuje ve schopnosti ovládnutí a následném dělení rozložených zbytků organických hmot. Ropa a uhlí již nejsou beztvarou matérií, ale škálou, vějířem možností. Každá možnost má své označení a tím je podrobena a ovládána. Kapitalismus, tedy primárně zisk akumulující impérium, už dávno obsáhl celý svět, a prostřednictvím institucí vzniklých k jeho ochraně je svět přeložen a symbolicky vyložen tak důkladně, že nemáme jiný jazyk, jak o něm mluvit.

Přesto lze ve způsobu pojmenovávání, v jejich nuancích, například v pojmenování barevných škál, najít zakódované dějiny průmyslového věku i s jejich alternativami. Některé formy státního kapitalismu, jako byly bývalé státy socialistického bloku DDR, ČSSR a nebo některé jejich nástupnické státy, jako je dnes Česká republika, vyvinuly vlastní nomenklatury barevné škály.
Střední Evropa je označení, které má mnoho významů, ale většinou vychází z aktuálního geopolitického uspořádání a pro každého aktéra znamená něco trochu jiného. Zahrnuje výše jmenované státy a dnes není ničím jiným než kulturním pojmem. Pokud bychom současnou situaci interpretovali pouze skrze symbolické reprezentace, jakými je používání převažujících nomenklatur, tak žijeme ve věku RAL.
Technologický pokrok přinášející větší efektivitu při využívání určitého zdroje paradoxně zvyšuje spotřebu tohoto zdroje kvůli větší poptávce. Jevonsův paradox je zřejmě největším paradoxem environmentální ekonomie. Můžeme ho také vnímat jako dvouslovný výklad průmyslových dějin. Pravděpodobně ho není možné obejít nebo vyvrátit v praxi, vždy skončíme s větší spotřebou.
Fotografie využité v diagramech jsou nalezené, koupené v antikvariátu. Jejich autorem je Ludvík Vojtěchovský, byly pravděpodobně vyfoceny v sedmdesátých letech dvacátého století v severočeské mostecké hnědouhelné pánvi, tedy v době platnosti všech zmíněných barevných vzorníků střední Evropy. Obraz se interpretací násobí, vystavený rozdílným barevným taxonomiím, i když je to v podstatě stále ten samý. Ani mentální procesy nejsou nevinné.