Chvála dialektiky

video UHD, 6:17, 2021, vytvořeno pro Tabakaleru, Donostia/San Sebastian
Hudba: Ian Mikyska, 3D design: Jakub Krejčí

Dialektika a její postupy umožňují jasněji vidět přírodní a sociální procesy. Umožňují porozumět skrytým jevům a někdy i předpovědět, co je ještě neviditelné. Brechtovy básně a texty jsou prodchnuty specifickým chápáním zákonů dialektiky a toho, jak ji aplikovat. Nutí vás přemýšlet. Jejich čtenář si není jistý, zda se jedná o vtipy, nesmyslné příběhy, nebo zda jde o převyprávěnou starodávnou moudrost.
Podobně i tento video film hledá cestu do reality prostřednictvím symbolických znaků. Použité analogové obrazy se stávají lhostejnými trojrozměrnými milníky podivných vyprávění. Potvrzující, že souvislosti se tvoří v čase a jsou vždy politickým zobrazením.

Pohled do instalace výstavy Komunikazio-Inkomunikazio, Tabakalera, Donostia/San Sebastian

Script:

Během opatření, podle kterého je nařízeno nevycházet z domovů, se vypráví staré vtipy o přetrvávajících rozporech a zmatcích.

Například tento vtip o nedorozumění.
Existuje takzvaný Urggh klub, ve kterém je zvykem říkat po každoroční výborné večeři “Urggh”. Do klubu patří i lidé, kteří nejsou schopni skrývat svoje mínění. Zkušenost je poučila, že se jejich výrokům přikládá nesprávný význam. Někteří přikládají nesprávný význam i slovu “Urggh”, protože se domnívají, že nic neznamená.

Nebo tento vtip o vykořisťování.
Jeden starý člověk nevynikal velkou znalostí lidí. Říkal: Znát lidi je potřeba jenom tam, kde se vykořisťuje. Myslet znamená měnit. Když na někoho myslím, pak ho měním a zdá se mi, že ani není takový, jaký je, že takový pouze byl, než jsem o něm začal přemýšlet.

Nebo vtip o pravdě:
K přemýšlivému učiteli, se dostavil jeho žák a řekl: Chci znát pravdu.
Jakou pravdu? Pravda je známa. Chceš se dovědět pravdu třeba o trhu s akciemi? Jestli se chceš dovědět pravdu o akciovém trhu proto, abys věděl jak investovat, nikdy se ji nedovíš, řekl učitel.

A nebo tento vtip o násilí.
Jeden známý člověk se vyslovil před větším množstvím lidí proti násilí.
Všiml si, že se od něho odvracejí, ohlédl se a viděl, že za ním stojí – Násilí.
Cos to říkal? zeptalo se Násilí.
Vyslovil jsem se pro násilí, odpověděl.
Později se ho ptali, jestli má páteř a on vysvětloval:
Nemám páteř na to, abych si ji nechal přerazit.
A pak vyprávěl tento příběh: Do bytu jedné ženy, která se naučila říkat Ne,
přišel jednou v nejisté době agent a vykázal se průkazem vystaveným ve jménu těch, kdo se zmocnili vlády. Opravňoval k tomu, že má právo na všechno a na cokoliv o co požádá, a také, že mu musí sloužit každý, koho spatří. Agent se u ní ubytoval a zeptal se: Budeš mi sloužit? Žena se ten den o něj začala starat a sloužila mu tak několik let. Ale ať pro něho dělala cokoliv, před jednou věcí se měla na pozoru: aby nevyslovila jedno slovo. Když uplynulo těch několik let, agent ztloustl přemírou péče a poroučení a umřel. Žena ho zabalila do prostěradla, vyvlekla z domu, oddychla si a odpověděla: Ne.