Práce oka

Barbora Kleinhamplová & Zbyněk Baladrán
full HD video, 7:18, 2014

Videofilm je inspirován výzkumem J.E. Purkyně, experimentálního vědce 19. století, který se zabýval zrakem a jeho vztahem ke zkušenosti vyvolané závratí způsobenou rotujícími pohyby. Ve svých experimentech využíval například kolotoč nebo houpačku. Do pojmu závrati zahrnoval všechny vizuální iluze a klamy. Závrať a tíseň pociťovaná zaměstnanci kanceláří ve velkých korporacích je současnou zkušeností vyvolanou iluzemi a klamy byrokratizovaného světa. Dá se taková zkušenost vizualizovat?

Skript:

1
Stává se mi, že chodím po kanceláři obráceně. Hlavou dolů, nohama po stropě.
Nedosáhnu na spisy. Nevím proč drží na stolech a nespadnou dolů ke stropu.

2
Někdy se zvětším tak, že neprojdu dveřmi.  Nafukuju se tak dlouho, až vyplním místnost. Musím pak počkat až do konce pracovní doby, než splasknu.

3
Když jdu ke kopírce, často nenajdu cestu zpět. Abych neztratil tvář, dělám, že navštěvuju kanceláře kolegů a předstírám zájem o ně a přitom se pokouším si vybavit  někoho povědomého, kdo sídlí blízko mě.

4
Velmi často chodby mění úhly a vzdálenosti. Někdy jdu celé dny ze své kanceláře do likvidatury.

5
Při každém mrknutí oka se stávám někým jiným. Ředitelem, vrátným, účetním.
Přeci jsem to vždycky já.
Někdy zkouším nechat oči zavřené o něco déle a přitom odpočívat, ale ve tmě za víčky se začnou zjevovat deformované kancelářské potřeby, mění proporce, rostou a zmenšují se a já se bojím odpočinku.

6
Když si nedám pozor a špatně vejdu do dveří rozpůlí mě futro vertikálně na dvě části. Je pak těžké být jedním a v jedné místnosti.

7
Pracuji tu dlouho, ještě jsem nenašel východ.

8
Myslím, že tu funguje nějaký typ hierarchie založené na sexuálních schopnostech a podřízenosti. Do zasedačky mě ještě nikdy nevzali.

9
Jdu na záchod, ale chodba k němu se neustále zužuje. Jdu tak dlouho, dokud se mohu pohnout. Cítím jak mě to mačká. Jdu zase na záchod.

10
Nikdo tu není. Pracuju tu už několik let a ještě jsem nikdy nikoho nepotkal.

11
Za každými dveřmi je jiná místnost.

12
Za každými dveřmi je stejná místnost.

13
Úhly všech rohů v místnostech jsou ostřejší než je 90°, to vím jistě. Díky tomu se celý dům hroutí do sebe.

14
Když pootevřu dveře a nastane ta správná konstelace, vidím chodbou skrz okna světlíku a odrazem v zrcadle na dámském záchodě až do ředitelny, na záda sedícího ředitele.

15
Podal jsem výpověď, kolegové se na mne proto dívají úkosem. Mám z toho závrať.