- muzeum přízraků
- velká privatizace: psyche 16
- manuš znamená člověk (kolektiv averklubu)
- chvála dialektiky
- bone setting
- otázky kontroly
- orientační atlas exoměsíců
- jevonsův paradox
- krok vpřed, dva kroky vzad
- aparát jako cíl dějin
- katastrofa
- kontinuita představivosti v maloobchodě a umění koláže.
- the beginning of something yet to be determined / svět se rozpadá / průběžná zpráva
- dějiny jsou možné
- bezmocný zdroj veškeré moci / potíže popsat pravdu / peer-to-peer protokol
- z teologických vtipů / geographie des soziallen unbewussten
- to be framed
- biafra ducha
- contingent propositions
- příběh znásilněné věty v několika obrazech
- automatizovaný subjekt
- sbližování nekonečných posloupností
- práce oka
- diderotův sen
- dead reckoning
- map fire word end
- measures taken
- excercises 1-8
- mikroskop a dalekohled času
- mínus deset anarcho-komunistických minut
- osvobození, alternativně:
- předběžná zpráva / případová studie
- proč bychom žili, když bysme věděli, co se stane zítra?
- all for no reason I.,II.
- beze všech předpokladů
- nervová soustava
- když John Wyatt sestavil svůj spřádací stroj a zahájil tak průmyslovou revoluci 18. století, neupřesnil, že stroj měl pohánět osel. a přesto stroj spouštěl opravdu osel
- modely vesmíru
- dopis odnikud
- noc světa
- metodologie psaní III.
- metodologie psaní II.
- metodologie psaní I.
- co nevidím
- 40 000 000
- kognitivní mapy / asambláže proti esencím
- pokaždé se jí udělá špatně, když pomyslí na nekonečno
- munument transformace
- atlas transformace
- stavba archívu / náhodný archivář
- rozprava
- vystřihování, jako praxe myšlení
- atomy v pohybu
- teorie práce / randez-vous nowhere
- tabulka / archív willyho najvara
- structures of influence / tělo a jeho části
- slovník – diagram
- slovník / crunch time
- atlas protestních sloganů
- pět potíží při psaní pravdy
- okamžik / nástroje nejistoty
- socio-fiction
- stan / pyramida / kontejner
- 157,74m2, optimální byt v KOLDOMu / model konstruktivistické věže 1:50 / moderní doba
- akt opakování / 1,2,4,16, …
- pracovní postup
- ruiny, archeologie a mezera mezi obrazy
- nesouvislé obrazy z dějin jedné právnické osoby
- texty 17/18
- pozorování / studie / skici
Structures of influence
poznámky k výstavě Vangelise Vlahose v abecedním pořadí, 2008
Archeologie
Co ukazuje způsob odkrývání a vykopávání o lidském myšlení? Snažíme si na něco vzpomenout? Nebo hledáme něco, co jsme ještě nevěděli? Ukazují se nám místa a jevy v sociopolitické rovině, které se dají aplikovat na současnou situaci? Vytváříme konceptuální konstrukci minulosti provázanou se současným politickým diskurzem?
Je používání dokumentu nástrojem objektivizace nebo spíše nástroj jeho ideologického uchopení?
Architektura
Neviditelná struktura, síť prostorových vztahů zhmotněných do mocenských representací.
Archiv
Archiv je teritorium obrazů. Celek takového teritoria je vymezen jeho vlastnictvím. Potenciál každého archivu se v průběhu času mění. Přisvojení a selekce je mocenským aktem.
Přelévání mocenského vlivu z něho dělá útočnou zbraň nebo také odpad.
Autor
Kdo je autor?
Autorita archivu
Autorita archivu vychází z jeho danosti. Tato představa vychází s přesvědčení, že ho nelze měnit. A čím nenamůžeme domněle manipulovat jeví se objektivnější.
Atentát
Jako každý zoufalý čin v sobě nese prvky směšnosti. Ve vší tragice kouzlo nechtěného. Malý detail, který zastře jeho politickou účinnost.
Atlas
Definuji dva systémy budování atlasů:
1. Skládání jednotlivých položek atlasu do jednotlivých stran za sebe. Čtení a prohlížení se odehrává v čase.
2. Skládání jednotlivých položek vedle sebe. Čtení a prohlížení je vystaveno jednomu celkovému pohledu. Mění se tím architektura narativní stavby.
Příběh nebo mapa.
Diskurz
Mluvíme li o pojetí současného diskurzu a snažíme se ho popsat, tak je buď rozdrobený a nebo na druhou stranu jednolitý. V prvém případě se jedná o demokratickou vládu diskurzů, hledáme ten správný, žádný z nich nemá navrch. V druhém případě se jedná o vládnoucí přesvědčení, nám nezbývá než ho zkoušet bořit.
Divák I.
Vystavením diváka heterogennímu souboru textů a obrazů ho činíme dezorientovaným. Divák se nakonec ztotožňuje s technickým aparátem, s autoritativní institucí dokumentu.
Divák II.
Po divákovi se žádá odstup. V žádném případě se nesmí identifikovat s dokumenty v archivu. Dokumenty a jejich representace jsou vždy presentovány tak, aby v divákovi vyvolali odtažitý přístup. Tak může být zachována estetická smlouva mezi divákem a autorem. V opačném případě identifikace diváka s autorskou interpretací se od diváka očekává citová nebo politická participace.
Koordináty
Když promýšlíme minulost a její vztah k současnosti, hledáme body a linie podle kterých se v dané oblasti zorientujeme. Nemůžeme odhodit to co sami representujeme. Náš ideologický aparát se promítá do věcí, které vystupují z minulosti. I v případě, že se to snažíme obejít, narazíme na stejný problém, stále to bude naše konstrukce. Kde tedy začít?
Konstrukce I
Průhledem skrz konstrukci vzniká dojem mřížky, jakési struktury. Nevidíme pravou strukturu , která drží konstrukci pohromadě, ale domnělou, která je naší projekcí.
Konstrukce II.
Cílem konstruování není nalézt ideální strukturu, ale vytvořit representaci prázdným schránkám.
Konstrukce III.
Průnik horizontály a vertikály. Dokonalé splynutí. Obchod a ideologie. Koncept manhattanismu prolnutý s evropským pojetím ideálního funkčního stroje.
Konstrukce IV.
Ambasáda postavená v internacionálním modernistickém stylu výhružně zmnožená.
Kult subjektivní zkušenosti
Minulost
Minulost je konstrukt přítomnosti. Její vzhled lze, rozšiřovat, potlačovat nebo měnit. Minulost lze zobrazit v dějinách. Dějiny jsou nástrojem pozitivisticky vyprávět příběh.
Moc
Základní charakteristikou archivů je jeho skrytý potenciál spojení moci a vědění.
Model
Model je není zjednodušení předobrazu nebo reálného objektu. Přináší jeho komplikaci. Osekání všech prvků na základní moduly zobrazení přináší znejistění. Nutí nás k tomu abychom ho naplnili sami až po okraj významy a rozhodli o těch nejpodstatnějších. Model je otevřená struktura, která má zamezit přílišnému zjednodušení.
Mýtus objektivní pravdy
Nalezené objekty
Když něco najdeme, hledali jsme to předtím nebo jsme to nalezli náhle?
Musíme něco hledat, abychom to našli? Nebo stačí počkat a nalezne se to samo?
radikální
pojem radikálního se rozplývá s přibývající mírou ohrožení. Pokud spolu nesoupeří koncepce o pravdu, zbývá bránit mnohost svých pravd před nebezpečím zvenčí. Už nemáme pravdu.
Revolta
Jediným ospravedlnitelným činem je revolta. Změnit stávající stav.
Pokud se nedá prodat.
Ruiny
Připusťme, že všechny texty, obrazy a zvuky které se podílí na explikaci světa jsou ruiny. Tato metafora ukazuje že vzájemné prolínání, využívání a parazitování jednotlivých položek tvoří nové časové celky, které se stávají později také ruinami, jejichž zbytky budou také využity.
Subjekt
Vybíráme-li z archivu, který se nám zákonitě jeví jako katalog neutrálního stavu věcí, často se nám stává, že podléháme dojmu, že náš výběr je objektivní, protože nepřidáváme žádnou další interpretační vrstvu. Pravdou však je že archiv samotný je od začátku budován a ovlivněn na jedné straně náhodou na druhé straně účelem. Ten kdo pak z archivu vybírá, tvoří další síto interpretace.
Swiss Air
Nad jednoduchou postelí ve velmi stroze zařízeném pokoji visí fotografie Rudého náměstí s malým logem Swiss Air.
Teror
Slušný člověk drží nad hlavou nůž. Vykostit systém se nikomu nepodaří, stačí utáhnout šrouby všem a potrestat všechny v zájmu jejich ochrany.
Text
Text je obrazem. Text se nečte, ale prohlíží
Událost
Událostí lze nazvat jen to co lze zobrazit. V dnešním světě, události nemající vlastní obrazovou representaci – neexistují.
Útěk
V ideologickém střetu není kam utéct. Jedinou cestou je vytvořit z ideologií směs.
Verifikace
Používání archivů a dokumentů bez udání zdroje se považuje za nepřípustnou manipulaci. V momentě přiznání původu se jejich interpretace stává hodnověrnou a objektivizující.
Zrcadlo
Zrcadlo neodráží nás, odráží objekt a zmnožuje ho, vytváří monstrum vyhrožující svou mocí.